Od českých včelařů pro včelaře z celé Evropy

180401 Proč přehazovat nástavky. Má to smysl?

Hlavní myšlenka:

Pokud si nejsme na 100 % jisti tím co děláme a jaké máme k tomu důvody, nic neprohazujme. Když zásah nebude správný, nebo bude „na hraně“ a přijde chladné počasí, tak rozvoj včelstev podrazíme, zpomalíme. Včely se bez prohazování nástavků zdárně rozvíjely tisíce let před námi a určitě to zvládnou i bez nás. Proto raději než špatný zásah, tak vůbec žádný.

Co je důvodem pro prohazování nástavků a jaký vliv na to má rámková míra na které včelaříme. 

Důvod (myšlenka) pro prohození nástavků

a)     Včely v přírodě ukládají zásoby nad plod což je pro ně přirozené po tisíce let. V momentě, kdy se zásoby dostanou pod plodové těleso, začnou přenášet zásoby zpět nad plod. Přenášením zásob se včely zároveň podněcují a má to příznivý vliv na jejich rozvoj.

b)    Když je plod blíže k strůpku a nástavek je dobře obsednutý, včely mají dobrý teplotní režim, teplo jim nikam neuniká a snáze se jim udržuje teplota.

 

Vliv rámkové míry

Včelařím 10 let na rámkové míře 2/3 Langstroth a předtím 30 let na Adamcově míře 39 x 24. Proto vím, že rámková míra má extrémní vliv při prohazování nástavků.  Včely na rámkové míře 39 x 24 přezimují na 2 nástavcích a to odpovídá 3 nástavkům rámkové míry 2/3  Langstroth.

U rámkové míry 39 x 24 cm brzy z jara může dojít k následující situaci:

Plod je v horním nástavku      – neděláme nic, necháme včely, jak jsou.

Plod je ve spodním nástavku – situace kdy můžeme prohodit nástavky.

Plod je v obou nástavcích – zde je na prohození nástavků na zváženou v závislosti na síle včelstva a obsednutí nástavků -  spodní má být obsedán nejméně ze 2/3. Také se zde dělá nejvíce chyb, a proto nejsem velkým přítelem prohazování nástavků u této rámkové míry. Z vlastní zkušenosti.

2/3 Langstroth.

Vzhledem k nízkým nástavkům cca 16 cm je zde celá operace snazší a nedojde tak snadno k podražení vývoje včelstev.

Včely obvykle zimuji na 4 nástavcích (horní nástavek označím číslem JEDNA „1“ a spodní číslem ČTYŘI „4“). Tuto „operaci provádím“ v závislosti na počasí, často už koncem února nebo v průběhu měsíce března.  

V úlech v této době dochází k těmto situacím:

1)    Horní nástavek „1“ je plný zásob, ve „2“ nástavku odshora jsou zásoby a plod, v„3“ jsou ještě nějaké zásoby, prázdné souše a včely, ve  “4“ jsou pouze prázdné souše.  Klíčové je, že plod je pouze ve „2“.

Tento případ je při dobrém zakrmení nejčastější varianta, a proto plný nástavek se zásobami a BEZ PLODU dáváme pod plod.  Od shora uložíme nástavky v pořadí „2“, „1“„3“, „4“

2)    V „1“ jsou zásoby a plod, ve „2“zásoby, souše včely, ve „3“ zásoby, souše včely, ve „4“ souše. Necháme včelstvo být tak, jak je bez jakéhokoliv zásahu. Uložení nástavků od shora v pořadí „1“, „2“, „3“, „4“.

3)    V „1“ jsou zásoby, ve „2“ zásoby, souše včely, ve „3“ je plod, souše včely, ve „4“ souše.

Od shora uložíme nástavky v pořadí „3“, „2“, „1“, „4“

Ideální stav, který by měl být přirozeně, nebo po prohození nástavků:

V horním nástavku „1“ bude plod se zásobami

V druhém od shora „2“ jsou uprostřed cca 3 souše a zbytek zásoby, které mohou včely přenášet nahoru

Ve „3“ od shora jsou zásoby a souše

Ve „4“ nástavku, který je úplně dole jenom souše.

A do podobného stavu bychom rádi včelstvo po prohození nástavků dostali. Stále však platí, máme li pochyby nebo nejsme si jistí a přitom jsme včelstvo v podletí dobře zakrmili, tak jej nechejme být. Včely si určitě poradí.

V případě jakýchkoliv dotazů si prosím článek ještě několikrát přečtěte a potom mi klidně zavolejte. Pokud se článek líbil, prosím přeposílejte můj e-mail dalším včelařům. Děkuji.